Podzimní báseň z našeho srdce

3
0

Dnes je tu básnička pro všechny, kteří milují barevnost a tajemnost podzimu.

Dušičkový čas a Halloween

Mládež si chodí oblečená za klauny,
nahánějí hrůzu, všem těm, kolemjdoucím,
co vzpřímeně stojí.
Pakliže se leknou velice, vysmátě na kostrči sedí.

Babičky z oken na ně bláznivě ječí.
No, není to k opravdovému pláči, drazí!

Moudří lidé choděj na hřbitovy zavzpomínat,
na své dávné předky –
– na zahrady své, dá-ti plamínek mazlíčkům.
Strážníci z dálky na hřbitovy hledí,
žádný výskyt klaunů tu nehrozí.

U toho rodiny pozůstalých,
smetáčkem barevné listí ometají,
svíce už dávno hoří.

Matky milé u sporáku stojí,
tam, kde bublá Hokaidová polévka.
S vášní a láskou zvesela vaří.
Vařečkou sem tam míchnou, připálení by bylo nemilé.

Děti s tátou dýni dlabají,
strašlivý obličej se pomalu,
ale jistě k cílí blíží.
Oběd velmi voní,
u jídelního stolu jest prostřeno.
Děti s otcem hladově sedí a civí
s otevřenými ústy.
Mámu s pokorou a úctou chválí.

Matičce je z toho převelice horko,
k okenicím usměvavě přichází,
za kličku s jemností chytá.
V tuto chvílí se okno seká, nejde rozevřít.
Tatínka prosí o pomoc, síla chlapa je nezbytná.

Vozíčkář souseda poprosit musí,
jehož svaly k tomu nestačí.
Hroutit se není třeba, řešení jest pokaždé.

Tento člověk hendikepovaný zvesela plká,
manželka si mezitím vlasy v koupelně suší.
Dnes procházka romantická se chystá.
Tchýně si již děti vyzvedává, děťátka radost mají,
babička dobrou buchtu umí.

Manžílek milý s ženou parkem prochází,
kolečka se mu v hlubokém listí boří.

Manželka modrooká laskavě tlačí,
laská ho u srdce tlačí.
Líbal by ji Srdcerváč poctivě, nejradši.

Ruce má ženuška plné práce,
ústa z lásky špulí, polibek dystrofik dostává,
vozík neustále kňučí, doposud stále vrčí.

Kopec je již téměř zdolaným, pár metrů domů schází.
Dveře v pantech vrzat začaly,
je to nutné promazat.
Dnes od toho raděj utečem, čas spánku přichází.

Děda zítra namaže.
Nechejme to být!
Pojďme do postele ulehnout,
kolem krku sebe obejmout.

Mazleni je pro dnešní den podstatné.

Milování lektvarem kouzelným stále je, jémine!

3
0
By | 2017-03-20T22:59:36+00:00 Listopad 2nd, 2016|Online texty, Povídky|0 Comments

Leave A Comment