Nechceme Vám vyprávět o tom, jak obrovskou radost máme, když nám někdo pošle nějaké vyjádření k naší knize.

Jen si dovolujume jedno vyjádření zveřejnit, které si rozhodně zasloužíte vidět:

Ahoj kluci, na okamžik spouštím oči z Vašich čtivých řádků, ale jen proto, abych Vás pozdravila. Ano, přiznávám se, kudy (nejen) chodím, tudy čtu…! A samozřejmě smekám!!! Děkuji za nevšední zážitek s Vaší knihou, tedy s Vámi. Je mi ctí. A teď už mě nezdržujte, čeká mě strana 109… hurá do kuchyně. Mějte se pohodově, krásné dny a těším se na viděnou!

Jo, znělo to nějak takhle.

Nic Vám ale nechceme vnucovat; žijeme totiž bez konfliktu vedle sebe, aniž bychom Vám nutili naše preference.

Nemáme totiž zapotřebí si hladit své ego; chceme jen vyvolat civilizovanou debatu, která by se mohla týkat naší knihy.