Nechceme Vás zahltit příliš mnoha informacemi, a právě proto Vám povykládáme jen o jedné konkrétní situaci, která poukazuje na to, že i vyjíždění z auta na elektrickém vozíku se může poněkud zvrtnout.

Po zdárném zaparkování poblíž paneláku na onom parkovišti se moje milovaná buchtička přemístila do nákladového prostoru, ve kterém potřebovala odpoutat můj elektrický vozík. Nejprve bez zaváhání odpoutala zadní pásy a hned poté se vrhla na odháknutí předních samonavíjecích pásů.

Ovšem se nezadařilo, neboť jsem odstrašující nemehlo, které dalo svému vozíku pokyn k couvání. Svědčí to o tom, že moje soustředěnost byla na bodu mrazu. Takže mě ta moje buchta nestihla ani odpoutat. A díky mé nesoustředěnosti se mi podařilo pohnout s autem. Právě v tu chvíli jsem se začal cítit jako silák Zekon, který svými zuby utáhne i Tatru. Dokonce jsem zacítil smrad spálených gum a zrovna vtom jsem zjistil, že svým malým vozíkem dokážu pohnout i s autem.

Naštěstí jsem v pravý čas zastavil a tím pádem jsem zabránil vytržení samonavíjecích pásů z podlahy auta.

Zároveň jsem zklidnil i přítelkyni, která se mě už pomalu ale jistě chystala okřiknout. To bylo pro mě samotného nečekané překvapení.