Když jsem začal uvažovat o tom, že by bylo na místě přemejšlet o dalším článku bylo celkem jasný, že to budou Velikonoce, které jsou svátky plné tradic. Od zdobení vajíček, až po chození s pomlázkou. Dívky a ženy dostávají od chlapců a mužů výprask pro zdraví a krásu v následujícím roce, na oplátku si vyslouží malované vejce, sladkosti, dospělí i nějaký alkohol.

Hned po ránu jsem byl emocionálně rozjitřenej a dost vykulenej z těch všech tradic. K snídani jsem si dopřál mazanec, kterej jsem zapil teplým grankem, abych měl dostatek sil na tradiční mrskání. Venku byla dost zima a já se těšil, že si s kámoši vykoleduju slivovici na zahřátí. Proto jsme jako první zmrskali sousedku Procházkovou, její manžel totiž vyrábí domácí pálenku. Každý si dal panáčka a poté jsme vyrazili za mladšími ženami, neboť jsme nechtěli mít na vesnici vyschlé baby. Kámoši mi vždy slečnu odchytli a já s vozíkem přijel k její zadnici, přičemž jsem se s pomlázkou, co nejvíce napřáhnul, aby z toho taky něco měla. Taková vejslužka od dystrofika musela být pro ní záhadným pocitem, jelikož mít zmodralou prdel od mrzáka se jen tak někomu nepoštěstí.

Když bylo po všem, všiml jsem si velikého znaku píči vyrytého do omítky trafostanice s nápisem.

VYHULÍM VŠEM CHLAPŮM PÉRA!

TADY, KAŽDÝ PONDĚLÍ VE TŘI.

BOŽENKA

Jakmile to zmerčili kámoši, začali jsme se tak silně smát, až jsme se popadali za břicha a raději jsme zalezli do hospody, kde jsme se nehorázně ztřískali.