27.10. Tedy včera. Jsme zavítali do Malostranské besedy, v jejíchž prostorách nás očekával Jirka Píša. Známý pod pseudonymem jako Pražský Fotograf. Dokážeme si i tvrdit, že je to náš velmi dobrý kamarád. 😉 Pozval nás na svou komentovanou prohlídku, pro kterou zajistil čtyři siláky.💪 Šlo totiž o to, že na vozíku se dá dostat jen do druhého patra a do renesančního podkroví se musí po širokém schodišti.
Řekl si, že když už tam není možno vybudovat bezbariérový přístup, tak že tam vozíčkáře budou aspoň jedno sobotní odpoledne nosit. ♿ Galerie Malostranské besedy se prostě na chvíli proměnila v galerii BEZ BARIÉR.
Nejdřív jsme vyjeli výtahem do druhého patra, ve kterém k nám přistoupili čtyři namakaní siláci a jednoho po druhém nás vynesli do podkroví.
Sice se u toho pořádně zadýchali, ale musíme je pochválit – nic nám nezlomili.
Ve chvíli, kdy jsme se ocitli v podkroví. Hned jsme se pustili do prohlížení snímků, které nabízejí známé i méně známé pohledy na Prahu a její zákoutí. Umění Jiřího Píši, rozhodně tkví ve schopnosti zachytit okamžik a běžným místům tak dát nádech neopakovatelnosti. Díky tomu pražská zákoutí, která byla fotografy zachycena již tisíckrát, dostávají nový rozměr a ač jsou notoricky známá, přesto vyprávějí svůj příběh v novém světle. Skrze fotografie tak jsme měli možnost se přenést nad Vltavu a vychutnat si kouzlo stoupající ranní mlhy či toulat se o samotě prázdnými uličkami metropole.
Na závěr jsme se zastavili u známé fotografie: Dva na šesti kolech čuměj 👀na Karlův most…brzy ráno. A pro návštěvníky jsme si připravili malé překvapení. Přistoupil Káďa, aby představil knížku, na které se s námi podílel. Navíc z ní přečetl úryvek, čímž pobavil návštěvníky – to je dobré znamení. Následně jsme se s Káďou pustili do podepisování knížek. Holt je to daň za popularitu. Kniha byla samozřejmě k zakoupení na tomto místě.
I přestože jsme byli jen pozvanými hosty, děkujeme Pražskému Fotografovi, díky kterému jsme se této krásné výstavy mohli zúčastnit.